Reference - Happy Family - Jana Dvořáková - Porodní asistentka

Kdo jsem

• * 1969
• zdravotní sestra
• certifikovaná porodní asistentka
• maminka tří dětí
• spoluzakladatelka Centra aktivního porodu při nemocnici Bulovka, Praha 8
• zkušenosti z nemocniční péče na porodním sále, na oddělení šestinedělí, v těhotenské poradně,  v gynekologicko-porodnické ambulanci
• zkušenosti z ambulantní péče na obvodě
• dřívější zaměstnavatelé - nemocnice FTN Krč Praha 4, FN Bulovka Praha 8, nemocnice Neratovice
• od roku 2008 soukromá porodní asistetka - pracuji v rozsahu náplně práce porodní asistentky 
• zkušenosti s individuální domácí péčí
• zkušenosti s doprovody do porodnic
• od roku 2002 certifikovaná laktační poradkyně ČR
• od roku 2009 certifikovaná laktační poradkyně SR
• odborná způsobilost k samostatné činnosti
• rozhovor v časopise Miminko - "Šestinedělí je výjimečný čas"

Názory klientek

• Zuzka a Rayen: Konecne se dostávám k tomu,abych napsala par řádek o tom,jak se náš malý Rayen dostal na svět a jak úžasnou oporou a pomocí mi byla naše porodní asistentka Janička Dvořka,nejen při porodu,ale už při našich setkáních před porodem,při kontrolách jsme se na sebe krásně naladily.Znala jsem ji už z předporod. kurzu před 5-ti lety, když jsem čekala 1.holčičku.Salmu,pak jsme se sem tam potkaly a když jsem podruhé otěhotněla,osud nás zase ne náhodou svedl dohromady a já měla pocit,že právě jí toužím mít tentokrát u porodu. Porod byl opravdu rychlý,ten den jsem od rána měla stahy,ještě odpol.u mě byla Janička na kontrole a řekla,že už to v noci může být.Protože byl muž ten den prac.v K.Varech,byla jsem opravdu ráda, že mám J.na tel.,stahy večer nabraly intenzitu a už jsem myslela,že pojedu s Janičkou do porodnice,když se objevil muž ve dveřích,během 15 min mi praskla voda a jeli jsme do Neratov.porodnice, J.tam přijela též.Cestou jsem přemlouvala mimčo,ať tam ještě pár min. vydrží,protože už jsem měla pocit,že skoro rodím.Celou cestu jsem si opakovala,že 20 min mi připadá jako 1min a stahy jsem prozpívávala a opravdu mi přišlo,že jsme v por.za 3min/cesta trvala asi 12min/.V porodnici,kam jsme dorazili asi kolem 23 40, už na nás čekala Janička,která dříve v Nerat.pracovala,tak tam byla jako doma.Všichni byli moc milí,ani na monitor už mě nenutili, ale rovnou na por.sál. JANIČKA mi stále polohlasně radila do ucha,abych dýchala,změnila polohu, uvolnila se,zvláštní bylo,že přestože byl u mě manžel a další setřičky,nikoho jsem nevnímala,jakoby byli za sklem a já je neslyšela,byla jsem hluboce ponořena do sebe,soustředila se na miminko a VNÍMALA JEN JANY HLAS,JAKOBY TO BYL MUJ VNITŘNÍ HLAS A NAPOVÍDAL MI,CO KDY MÁM DĚLAT...Muže jsem pak na posl.chvili poslala ven,prý ať se za nás modlí, ale to jsem si vůbec nepamatovala, asi jsem potřebovala být uplně uvolněná a nesledovaná mužem.Byl venku jen chvilku,protože malý Rayen byl už v 00 31 na světě!Hned mi ho položili na bříško, pak ho chvíli choval šťastný tatínek a celou noc jsem ho měla nahatého jen v plence na holém těle u sebe pod peřinou.Byla jsem tak bdělá a šťastná,že jsem až do dalšího večera vůbec nepotřebovala spát. Rayenek skoro vůbec neplakal, tulili jsme se k sobě a já mu šeptala vše,co jsem měla na srdci až usnul a já v duchu děkovala tam nahoru za to nádherné miminko,za rychlý porod,za úžasnou porodní babču,bez který bych neměla tu jistotu a vnitřní sílu,vše tak v pohodě zvládnout,taky jsem vděčná za tu nejkrásnější noc s nahatým mužským v posteli./doufám,že se manžel neurazí,až to bude číst/ Je to něco nepopsatelného,když můžete mít miminko hned stále u sebe,kvůli tomu stojí zato rodit doma nebo v porodnici,kde je to umožněno.Je to kouzelný,neopakovatelný zážitek...Myslím,že i díky tomu,je malý tak pohodové klidné miminko. Všem maminkám,které touží rodit v pohodě velmi doporučuji Janu Dvořku, je to MILÁ,ÚŽASNĚ SILNÁ,OPTIMISTICKÁ A UKLIDŇUJÍCÍ PORODNÍ ASISTENTKA,stejně tak porodnici Neratovice moc chválím,kde jsem si připadala jako na dovče s dětma,vsichni byli milí,usměvaví, připraveni pomoci a poradit kdykoli,nic nebyl problém.Moje srdce přetéká chválou,na kterou slova nestačí...
• Kristýna Paříková: Nic není náhoda….protože náhody neexistují - a tak jsme našli naší „porodní bábu“ Janu Dvořákovou. V rámci svého osobního vývoje se snažím na sobě pracovat a „čistit svou duši“ od všech bloků a zarytých vzorců, které si s sebou podvědomě nesu. Při této práci skoro pokaždé člověku vyplavou ven nějaké skutečnosti, které ho značně „negativně ovlivňují“ a pramení většinou z dětství. Vždyť právě dětství je grunt pro náš život – od početí především do tří let fungujeme na emotivní úrovni, která dokáže vše velmi dobře ukládat do našeho nitra. A pak se v dospělosti divíme co se v nás vše ukrývá a co jsou ty prapůvodní příčiny našeho jednání, konání, cítění atd. S mužem jsem od chvíle početí věděli, že chceme našemu prťouskovi ulehčit co nejvíce vstup na tento svět – dát mu dobrý základ na kterém bude/me dále stavět. Absolvovala jsem v těhotenství různé seberozvojové semináře ovšem o porodní bábě jsem vůbec neuvažovala – ani mě to nenapadlo. K Janě jsem se dostala přes mou sestru, která s Janou chodí cvičit a dala mi na ní telefonní číslo. S mužem jsme si řekli, že se s ní setkáme a uvidíme. O porodu doma jsem nepřemýšlela a obecně jsem o těhotenství a porodu neměla moc informací. S Janou jsme si dali schůzku na počátku těhotenství a prostě jsme si sedli. Bylo to jako setkání s nějakým dobrým známým, kterého jsme dlouho neviděli. Pak uteklo pár měsíců. Mně se do rukou dostala knížka od Michela Odenta: Znovuzrozený porod – kterou všem moc doporučuji. Po přečtení této knihy jsem věděla, že chci přirozený porod. Po dalších setkání s Janou a přečtení dalších knih (např. Marie Manganová: Hypnoporod atd.) jsem věděla jak chci rodit. Problém byl trochu s porodnicí, kde jsem byla registrovaná. Měla své zaryté postupy, kdy jsme s některými s mužem nesouhlasili a také jsme nevěděli kdo u našeho porodu zrovna bude – který doktor, které asistentky. I tak jsme byli připraveni, že budu rodit v porodnici za doprovodu Jany a manžela a pokusíme si vyjednat pro nás přijatelné podmínky. S Janou jsme si opravdu za pár sezení vybudovali krásný vztah – důvěra, otevřenost a přijetí. Porod je velice intimní záležitost a mělo by být pravidlem že mu pomáhá člověk ke kterému máte blízký vztah. Souložit před někým cizím by se také asi všem zrovna nelíbilo. Když mi porod začal, Jana přijela k nám domu (jako by jí něco řeklo, ještě cestou se zastavila u sebe doma pro svou porodní tašku, kde má veškeré vybavení pro porod) – čekali jsme do chvíle přejezdu do porodnice, abych tam byla co nejkratší dobu. Při čekání byla doma úžasná atmosféra. Měla jsem příjemný pocit – ohromný pocit klidu a bezpečí. Jana také všechno stále hlídala – poslouchala a kontrolovala prťouska i mě. Když přišel čas jet do porodnice, prohlásila jsem že nikam nejdu. Zůstali jsme tedy „neplánovaně“ doma – já, Jana a manžel. Porod proběhl naprosto v klidu bez problémů (Jana vše důkladně kontrolovala a hlídala) v naší malé koupelně v garsonce ve sprchovém koutě. Hned co Vilík vyklouzl ven, přiložila jsem si ho k sobě a už jsme se od sebe neoddělili. Přešla jsem jen do ložnice kde jsme v posteli strávili ty nejkrásnější první čtyři poporodní dny – v klidu domova s úžasnou péči manžela, Jany i celé rodiny. Jana měla veškeré vybavení pro poporodní péči, takže když nás následující den přijela zkontrolovat pediatrička, žádný úkon nedělala – vše řádně obstarala Jana (odběr z patiček, laborka, zajištění zdravotního průkazu, papíry pro matriku atd.). Vilíka nosím stále při sobě – na šátek nedám dopustit. Má role jako učící se maminky je jasná – být tu pro něj, dávat mu blízkost, pocit bezpečí a uspokojovat jeho potřeby. Protože je pro mě vše nové, je pro mne nedocenitelné, že mám Janu vždy jako svého rádce na telefonu, který vždy poradí, pomůže, když je potřeba přijede, ukáže, naučí atd. Jsem nesmírně ráda že jsme Janu potkali a mohla jsem rodit doma. Byl to životní zážitek jak pro mě tak pro mého muže, který ještě více posílil náš krásný vztah. Chtěla bych tímto poděkovat z celého srdíčka Janě a vím, pokud budu v budoucnu čekat další miminko, chci aby mě těhotenstvím a porodem opět provázela ona.
• Gabca Faltinova a Simonka : Dobry den vsem, Jana je jednim slovem slunicko a mohu jen a jen doporucit. Uz kdyz ji uvidite poprve, tak poznate, ze je to clovek na spravnem miste a venuje se tomu, cemu opravdu rozumi. Me pomohla opravdu moc s kojenim a to i pri prvnim diteti Ondraskovi. Takze jak jsem psala, doporucuji vsechny Janiny sluzby. Moc dekuji jeste touto cestou "dvorce" :)
• Martina Prachařová: Především bych chtěla Janě ještě jednou moc moc poděkovat!!! Kontaktovala jsem ji začátkem těhotenství po doporučení kamarádky. Čekala jsem první dítě a tak jsem byla strašně nejistá a naprosto nepřipravená. Ještě musím říct, že nejsem ten typ, co by probíral problémy s ostatními na internetu ani sjížděl různé diskuze či statistiky. Myslím, že to člověka jen víc vyblázní. No překvapilo mě, že se Janča chtěla se mnou setkat již takhle na začátku, přišlo mi to ještě brzy. Ale pak jsem pochopila. Pokud chcete mít porodní asistentku u porodu, musíte si rozumnět. Zkrátka nacítit se. A u Jany to bylo snadné, máte s ní jistotu, cítíte klid, porozumnění a hlavně indiviuální přístup. Během těhotenství jsme si udělaly pár setkání, takový soukromý porodní kurz, kterého se účastnil i manžel, jenž předtím odmítal jakoukoliv účast na nějakých hromadných "babincích". Dokonce si bral i ty naše sedánky k srdci a čerpal z nich ... kolikrát mi pak říkal ..."víš co říkala Dvořka" ... a musím říct, že mé těhotenství probíhalo v úplném poklidu a víc a víc jsem se na miminko těšila. Ještě týden před porodem jsem si byla i zacvičit a dle rad jsem poslouchala signály svého těla. Opravdu si řekne, zda ještě můžete makat, či už raději klid a odpočívat. A tak obávaný porod byl pak naprosto v pohodě. Samotný pobyt na porodním lůžku trval 1,5 hodinky a díky Janě, kterou nechal pan doktor aby mě rodila, jsem nemusela být ani nastřižená, ani šitá. No a následná manipulace s Dominičkou mi přišla úplně přirozená i co se kojení týkalo. Opravdu musím poděkovat, protože když žena může své obavy probrat s někým zkušeným a tak vstřícným jako je Dvořka, musí pak své mateřství zvládnout úplně hravě :)
• Inka a Anetka: Moc ráda bych se přidala k pozitivním referencím na skvělou paní Janu Dvořákovou. Kontakt jsem získala přes mou kamarádku, která měla s paní Janou pozitivní zkušenost, kdy společně vyřešily problémy s kojením. U mě také nastal problém s kojením, a to 14 dnů po porodu. Měla jsem pocit, že už nemám mlíčko. Anetka chtěla být stále "přisátá" i několik hodin v kuse. Když jsem se jí snažila odtrhnout, tak stále hodně plakala. Myslela jsem, že má Anetka pořád hlad. K tomu ubývala na váze, takže jsem začala přikrmovat umělou stravou. Nemohla jsem se s tím ale psychicky vůbec vyrovnat. No nebýt paní Jany, tak stále přikrmujeme a možná už dávno nekojíme. Janička nám doma vše perfektně, ochotně a srozumitelně vysvětlila. Jana má obrovský dar. Má jedinečný přirozený přístup k lidem a miminkům zvlášť. Nemohli jsme věřit vlastním očím, jak dokázala naší plačící Anetku uklidnit. Ukázala nám na to různé fígle, které nyní stále používáme a funguje to. Když Jana opuštěla náš domov, tak jsem měla pocit, že vše zvládneme a cítila jsem v sobě spoustu pozitivní energie, kterou na mě Janička přenesla. Moc Ti Jani za vše děkujeme! Inka, Anetka a František.
• Klára a Vojtínek: Paní Jana mi byla doporučena kamarádkou, která měla po porodu potíže.Já sama jsem si již v porodnici vypěstovala úzkost z kojení.Zavolat paní Janě hned v počátcích byla ta nejlepší věc, co se nám mohla přihodit.Svým citlivým přístupem s ochotou okamžitě pomoci, poradit, podpořit a ujistit,že počáteční obavy a nejistoty jsou zcela normální nám Jana Dvořáková pomohla hladce se zaběhnout a zvyknout si na změny,které ač jsou krásné,tak jsou i velmi náročné."Dvořka",jak si paní Jana říká,je doslova poklad,který nás přišel navštívit a svým přátelským přístupem nás i v náročné chvíli dokázal rozesmát a pomohl nám vše zdárně zvládnout.Jani,děkujeme, děkujeme a ještě jednou díky!
• Lucie Vágai: Ráda připojím pozitivní referenci na práci a přístup Jany Dvořákové. Měla jsem velké problémy s kojením, které vznikly již v porodnici - rodila jsem neplánovaně císařským řezem a synka mi po operaci bohužel k prsu až do druhého dne nikdo nepřinesl. Následovala série chyb ohledně postupu při kojení ze strany sestřiček a do toho můj rozjíždějící se psychický blok - já nekojím! Ačkoliv jsem byla poměrně slušně vybavená, co se teorie týče, bylo mi to ve chvílích po císaři, kdy jsem neměla synka u sebe uplně k ničemu. Výsledkem jednání sester, které rozhodly o způsobu krmení Oskárka bylo, že jsme odcházeli z porodnice vystresovaní a dokrmovali jsme Nutrilonem stříkačkou přes malíček, já jsem stále kojila jako o život, ale laktace se nerozjela. K Jane jsme se dostali přes kamarádku, které vedla porod a v momentě, kdy jsme pochopili, že v porodnici mi s laktací nepomůže nikdo, a začali jsme telefonicky shánět laktační poradkyni. Již během hovorů ještě v porodnici pro mě byla opravdovým balzámem a psychickou oporou, dohodly jsme se na okamžitou návštěvu den poté, co nás pustili z porodnice. Příchod Jany do naší vystresované domácnosti přinesl klid, jistotu, radost a ujištění, její jednání bylo perfektní po stránce profesionální a bylo hlavně moc příjemné a vřelé, prostě lidské, má ohromnou schopnost rozdávat radost a jistotu tam, kde jsou potřeba.Strašně moc jsem stála o to plně kojit, dělala jsem pro to maximum a začátky s Nutrilonem nebyly ideální. Jana mi pomohla to po čtyřech týdnech dokrmování dokázat a jsem jí za to velmi zavázána. Poradila nám krmení alternativní metodou hadičkou přímo u prsu, hadičku nám obstarala a na mé neustálé sms výkřiky o pomoc reagovala vždy okamžitě a s neustálou podporou.Ačkoliv jsem hodně intuitivní člověk a dám na instinkty, prodělávala jsem klasický poporodní splín provázený strachem o synka, pocity selhání atd. a Jana mi pomohla najít v sobě mámu, která ví co je správné. Je to člověk, který má schopnost šířit světlo! Jsem ráda za naše setkání, obohatilo naši rodinu o mnohé. Jani, děkujeme. Lucie, Tomáš a Oskárek
• Katarina Chaloupecká: Ještě než se narodila Ema, jsem se ohlížela po někom spolehlivém, kdo by naše očekávané zlatíčko pravidelně 2x měsíčně hlídal. Říká se, že starší maminky (v době narození dcerky mi bylo 33 let) jsou úzkostnější, nevím jestli je to tak, ale pravdou je, že já jsem hodně citlivá na lidi kolem své dcery a na vše co souvisí s jejím pohodlím a vývojem. Proto jsem byla nadšená, když mi manžel doporučil Janu, porodní asistentku, matku 3 dětí a ženu, kterou zná již 10 let. Jejích služeb jsem, ale musela využít dříve než jsem předpokládala. Po plánovaném císařském řezu, Ema odmítala kojení a u sester na novorozeneckém oddělení v nemocnici jsem nenašla potřebnou podporu (pochválit ale musím sestry na oddělení šestinedělí, které se snažily pomoci). Čtvrtý den v nemocnici jsem byla už hodně na dně a tak jsem zahodila obavy jestli se sestry urazí a zavolala jsem Janě a prosbou o pomoc. Přijela ještě ten večer, usměvavá, optimistická, nešetřila chválou na Emču a ujišťováním, že se držím dobře a že to spolu jistě zvládneme. Když po 2 hodinách odcházela cítila jsem pevnou půdu pod nohama. Věděla jsem už totiž, že je tady někdo, kdo se nám bude věnovat a kdo má opravdu zájem nám pomoci. Další dny jsme to řešily operativně a to tak, že Jana přijížděla v čase, kdy měla být Ema kojena. Vyzkoušely jsme několik metod, dostala jsem hodně rad a nakonec se to povedlo. Zítra bude Emě 11 měsíců a teta Jana je s námi pořád. Rozumí dětem, umí je uklidnit když nemají svůj den a když je sluníčkový den, tak ho umí využít do poslední vteřiny. Rozumí i matkám a jejích potřebám, umí povzbudit, nabít energii a poradit. Rozumí dokonce i tatínkům a její radu, že o vztah mezi mužem a ženou je potřeba pečovat i když je tady dítě, bere můj manžel vážně a často mi ji připomíná, což je dobře. S odstupem času musím říct, že oslovit Janu byl ten nejlepší nápad. Dodala mi potřebnou sebedůvěru a ujistila mne (opakovaně a s úsměvem), že někdy je správné dělat věci jak je cítím a ne jak se píše v knihách. Obdivuji a oceňuji na ní i fakt, že i když jí nebylo zrovna do zpěvu, tak já jsem to nikdy nepoznala. Vždy jsem odcházela za svými povinnostmi klidná a s důvěrou v ní. Dnes už vím, že až se bude blížit příchod dalšího miminka do naší rodiny, bude Jana zase s námi. Jen doufám, že nám ji nikdo neukradne  DĚKUJEME JANI Katka, Ema a Jirka Chaloupečtí
• Lucie Tojnarová DiS.: Jana mi dala potřebnou pohodu i ujištění, vnesla klid a dobrou náladu do našeho domova, ikdyž jsem se ne vždy cítila ve své kůži. Byla nám rádcem i kamarádkou, i pohotově byla tam, když zrovna bylo něco potřeba udělat.Náš porod byl delší, ale přesto přirozený a nádherný a nebýt Jany, nikdy by se takto neuskutečnil. Je "porodní bábou" na svém místě, má obrouvskou úctu ke všem bytostem (jasně, že miminkům více nadržuje) a je to na její práci znát. Snad není nic těžšího a efektnějšího, než práce vykonaná od srdce. A to navždy v našem srdci zůstane. nekonečně děkujeme, Jani, a přejeme mnoho dalších šťastných miminek a maminek!
• Glasová Alena: Syn se nám narodil o dva měsíce dříve, ale přesto se mi podařilo pravidelným odsáváním, abych měla dost mléka. Bohužel Tomášek se neměl v nemocnici k tomu, aby sál přímo z prsou. Z porodnice jsme odcházeli s tím, že jsem dokrmovala stříkačkou a velmi málo kojila přes kloboučky. Doufala jsem, že se kojení časem doma rozběhne, ale syn se k ničemu neměl a oba jsme se dost trápili. Už jsem to chtěla vzdát, říkala jsem si, že laktační poradkyně mi stejně neřekne nic nového. Nakonec jsem v zoufalství vybrala náhodně paní Dvořákovou. Zaujala mě poznámka "volejte kdykoli". Jaké bylo moje překvapení, když ještě ten den dorazila, syna na prsa přirazila bez kloboučků a ten začal sát. Od této chvíle mi bylo jasné, že kojení půjde. Paní Dvořáková dodala potřebnou sebedůvěru a optimisticky mě naladila. Hlavně mně dala odkaz na zahraniční videa ukazující správné a špatné techniky kojení s komentářem, což mi pomohlo stokrát více než desatera kojení a obrázky, které se na mě od porodu sypaly z různých příruček. Další dny jsem bojovala sama a nebylo to jednoduché, Tomášek nechtěl otvírat pusu, šermoval rukama, prsa mě bolela no hrůza. Naštěstí paní Dvořáková byla zase hned po ruce a na zavolání přijela. Doladily jsme techniku a dostalo se mi uklidnění, že to určitě zvládnu. Od té doby kojím, syn přibírá a kojení si užíváme oba. Samozřejmě občas je to souboj a zdaleka ne taková pohoda, jak se píše v časopisech, ale už si dokážu poradit.
• Jana Mahdalová: Janu jsem vyhledala, když se u mé 5týdenní dcerky začaly častěji dostavovat bolesti bříška. Terezka od narození při kojení vydávala mlaskavé zvuky a já se marně snažila změnou techniky kojení toto mlaskání odstranit. Musím říct, že jsem měla velké štěstí, že jsem v seznamu laktačních poradkyň natrefila právě na Janu. Už první (telefonický) kontakt na mě udělal velký dojem. Uklidnila mě, a i přesto, že druhý den měla odjíždět na dovolenou, slíbila, že se u mě hned ráno zastaví. Během její návštěvy jsme stihly nejen zkontrolovat techniku přikládání a Terezčina sání, ale dostala jsem i odpověď na řadu dalších otázek. Protože Terezka je mé druhé dítě, a tudíž už nějaké zkušenosti mám, šlo spíše o ujištění se o tom, že není nutné řídit se tím, co se píše v „moudrých“ knihách, ale spíše vlastní intuicí. Na přístupu Jany se mi líbí právě to, že má spoustu odborných znalostí, ale zároveň vede maminky k tomu, aby se oprostily od dogmat, že „to tak musí být“, a aby vnímaly samy sebe a hlavně miminko a aby postupovaly tak, jak jim to oběma vyhovuje. Kromě toho má schopnost člověka psychicky podpořit, což má pro čerstvé (ale jistě i nastávající) maminky neocenitelnou hodnotu. (V této souvislosti jen lituji, že jsem Janu nepoznala už před 3 lety, kdy jsem zoufale zápolila se svým prvním kojením.) Jana na mě zapůsobila jak po stránce profesní (erudovanost, spolehlivost, vstřícnost, podpora), tak po stránce lidské. Zanechala ve mně dojem nesmírně pozitivního člověka se schopností rozdávat dobrou náladu a klid. Teprve na těchto webových stránkách jsem se dozvěděla, že je též „porodní bábou“ (používám její slova) a musím říct, že kdyby mě měl čekat další porod, neumím si představit lepší průvodkyni než právě Janu.
• Petra Vindušková: Ráda bych se přidala a poděkovala paní Janě za pomoc s rozkojením mé dcery Julie. Můj příběh by vydal spíš na román, takže zkusím být co nejvíc stručná. Velice mě potěšilo, že mé dojmy z paní Jany jsou totožné se všemi tady uvedenými :-). Dvořka je především velmi lidská, ochotná, milá a dokáže přesně vycítit a vystihnout situaci :-), pro mě byla jak kouzelná víla z pohádky :-) a s ní k nám domů přišel božský klid a pohoda. Nebýt Dvořky, dneska bych nekojila. Bohužel jsem si přinesla nepříliš hezké zážitky z porodnice, protože jsem nerodila v porodnici, kde jsem byla registrována (zrovna v tom termínu probíhala týdenní odstávka) a přijetí jiné porodnice nebylo zrovna vlídné a profesionální. Můj manžel je velmi obětavý a hodný, nicméně až Dvořka mi dokázala dodat potřebné seběvědomí a elán do kojení. Jsem jí nesmírně vděčná. Mé pocity s novou rolí matky byly velmi smíšené, Jana mi poradila přečíst si nějaké knížky, abych si konečně připadala jako normální, když se mi chce plakat, nevím si vůbec rady, nepoznám druhy pláče a nebo třeba cítím velký vztek, když dítě křičí a nechce přestat. Bohužel jsem měla načteno spoustu "chytrých" rad z časopisů a odborných knih, jak se starat o miminko a jak vypadá denní režim apod...samozřejmě k mému překvapení bylo vše vzhůru nohama a já jsem si nevěděla rady, protože moje holčička nespala od kojení ke kojení a rozhodně ne v pravidelných intervalech, nekakala každý den, křičela i když se nosila... připadala jsem si jako divná a hlavně ta nejhorší matka na světě a že je snad se mnou nebo s Julinkou něco špatně...naštěstí jsem díky Dvořce včas pochopila, že mateřský instinkt je nejdůležitější na světě a že každé miminko je jiné a potřebuje zcela individuální přístup. Díky Janě se nebojím svoje miminko pochovat, když chci nebo když to Julinka vyžaduje, stejně jako si ji vzít k sobě do postele a přitulit se... Takže, díko Dvořko a přejeme jen spokojené zákazníky :-))
• Zuzka a Lukášek: Paní Janu můžu jen a jen doporučit. Ačkolivmám doma už tříletého syna Péťu, kterého jsem kojila do cca 20 měsíců, teď u druhého Lukáška jsem pár dní po porodu narazila na problém s kojením. Začalo to už v porodnici, kde mi bohužel moc nepomohli a doma se to pak jenom zhoršovalo. Už jsem byla rozhodnutá to vzdát, ale v poslední chvíli jsem si řekla, že ještě zkusím paní Janu. Ačkoliv byla zrovna neděle (co jiného), ochotně za pár hodin přijela, uklidnila mně a poradila mi jinou techniku a pár triků, jak malého "přeprat". Od té doby kojíme v klidu a prcek spokojeně tloustne. Takže nemůžu nic jiného, než jí moc a moc poděkovat.
• Andrea a Jirka: Dvořku som poznala ešte z Bulovky keď som čakala dcéru, ktorá má už 3 roky. Chodila som na jej predporodné kurzy a cvičenie pre tehotné. Vždy som sa na ne moc tešila, pretože som z nich odchádzala pozitívně naladená a nabitá energiou, ktorej má Dvořka viac ako dosť. Keď som teraz v septembri porodila Jirka, mala som podobne ako s Karolínkou problémy s kojením a nechcela som skončiť ako prvý krát na antibiotikách a po troch mesiacoch bez mlieka. Hneď som si spomenula na Dvořku, ktorá by nám mohla pomoct. A tá prišla, poradila, povzbudila a hlavne moc pomohla. Dva dni po jej návšteve si malý Jirka roztrhol uzdičku na jazýčku a mňa to velmi vydesilo. Zavolala som Dvořke a tá mi vysvetlila, čo sa presne stalo a čo mám urobiť, aby sme to v pohode zvládli. Jej rady a hlavne to ako vie povzbudit a dodat odvahu sú k nezaplateniu. Ďakujeme jej za to že je a aká je a prajeme veľa úspechov pri jej práci.
• Lenka a Adámek Bourovi: Týden po příchodu z porodnice jsme se rozhodli využit služby laktační poradkyně p. Jany. Nebyla jsem si jistá, jestli kojím správnou technikou. Jana ochotne přišla do pár hodín po zavolání. Strávila u nás asi 2 h počas kterých nám ne jenom poradila jak správně kojit a zodpovědela na všechny naše dotazy, ale také nás velmi pozitívně naladila. Po jejím odchodu sme byli nadšený. I proto jsem se rozhodla jeji služby opětovně využit. Chci podotknout to, co je pro naši rodinu důležité a to je láska, pohoda, ochota, úpřimnost, vstřícnost, klid. A to všechno p. Jana má. Pracuje s láskou a je to videt i cítit. Proto ji můžu jednoznačně doporučit. Děkujeme. Lenka a Adámek :-)))
• Lenka Štefanová a Mareček (3m): Chtěla bych Janě moc poděkovat za podporu po návratu z porodnice - nekojila jsem, a psychicky jsem na tom byla dost mizerně. Díky Janě, která za mnou přijela ještě ten den,kdy jsem přišla z porodnice, nastavila nám režim, doporučila odsávačku, se mi mlíčko do týdne rozjelo. Další týdny jsme s naším prckem trénovali kojení, Jana nám doporučila plno fíglů,které by mě samotnou rozhodně nenapadly a které opravdu zabíraly, a od dvou měsíců je Mareček konečně plně kojen. Janička vždycky ochotně přijela, když se nám to hodilo na kojení, radila mi po telefonu, a mohla jsem se na ni kdykoli bez obav obrátit (i o víkendech). U maminky, která má problém s kojením, je důležitá hlavně psychická podpora a tu mi Jana dávala při každé návštěvě, často jsem měla chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát. Bez podpory Jany bych to nezvládla a malý by zůstal na umělé výživě. Takže Jani ještě jednou mockrát děkujeme!!!
• Zdenka Bílková: S Janou jsme rodili doma a vzhledem k tomu, že máme velmi podobnou zkušenost, jakou popisuje níže paní Langrová, nebudu se zbytečně rozepisovat. Každopádně mohu jen potvrdit, že Jana je přesně ten typ člověka, kterého si u porodu můžete jen přát, jak po profesní stránce tak z lidského hlediska. Také pro naši rodinu právě i díky Janě patří porod k těm krásným zážitkům, a myslím že to mohu tvrdit i za naši dnes už téměř roční dceru Michalku :-) Děkujeme Jani!
• PhDr. Veronika Langrová, Ph.D.:

  Proč doporučit porod s porodní asistentkou Janou Dvořákovou?

  O porodu doma jsme s mužem začali uvažovat v 2. polovině mého těhotenství. Po několika návštěvách původně vybrané porodnice nám bylo jasné, že nemocniční prostředí ani personál (ten především), nám nemohou poskytnout to, co od fyziologického porodu očekáváme. I když to původně nebyl náš záměr, začali jsme velmi intenzivně zvažovat porod doma. Klíčové pro nás bylo najít takovou porodní asistentku, ve kterou budeme mít důvěru jak po profesní tak po osobnostní stránce. Profesionalita, odpovědnost, otevřenost, vstřícnost pro nás byla zásadní kritéria pro výběr naší porodní báby.

  Po dotazování se ve svém okolí, pátrání a hledání PA , jsme celkem náhodou objevili na internetu kontakt na Janu Dvořákovou. Již první naše setkání rozhodlo. A další získané reference nás ujistily o správnosti naší volby. Potvrzením však byl samotný porod a péče Jany o mě a naši holčičku Valentinku v prvním týdnu po porodu.

  Příprava na porod a pravidelné prohlídky probíhaly v domácím prostředí, v atmosféře klidu a pohody, kterých se mohl účastnit i můj muž, a to v posledním měsíci těhotenství. Vzájemné poznávání nám pomohlo připravit se na samotný porod, který oba s mužem považujeme za jeden z nejúžasnějších životních zážitků. Následná péče Jany podpořila plné kojení Valentinky bez úbytku na váze. Valentinka je nádherné, zdravé a především klidné a spokojené miminko. Výborně prospívá, jsme přesvědčeni, že je to i díky porodu doma, kterým nás provedla Jana Dvořáková.

• Dr. Bianca Pohorská: Noční hlídání dostal náš syn jako dárek do kolébky. Zpočátku jsme si říkali:"Cizí žena v naší ložnici, to je tedy nápad..." Nicméně první setkání s "noční maminkou" nás zbavilo všech pochybností. Jana je osoba, která si nás získala především svojí lidskostí a citlivým přístupem. Ocenil jej i syn - v její náruči se okamžitě zabydlel (viz foto 1,2) a se spokojeným zavrněním dal najevo, že toto je v pořádku. První noc vyprchaly i naše obavy a začali jsme si užívat luxusu "noční maminky". Noc bez postav sedících na posteli na povel při sebemenším zakňourání nám připadala nekonečně dlouhá. Další den již bylo jasné, že Janu si adoptoval nejen syn, ale i my. Zůstala s námi 3 měsíce a pouze přechod syna na 8-hodinový noční spánek ( Maminky nezáviďte!! ) naše noční spolužití ukončil. Myslím, že pohodové noci, jež si Maxim osvojil, jsou zásluhou nás všech, tedy i Jany. Je tu jasné rovnítko: Spokojená žena - Spokojený muž - Spokojené dítě . Děkujeme Dvořko!

Přidat nový názor